|
|
Stanovení stresu smrku ztepilého přímými metodami
Krejza, Jan ; Světlík, J. ; Bellan, Michal ; Horáček, Petr
Cílem této certifikované metodiky je představení metod pozemního monitoringu, vedoucího k hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů. Certifikovaná metodika stanovení stresu smrku ztepilého přímými metodami je založena na: měření povrchových teplot kmene pomocí termokamery, měření transpiračního toku, měření objemových změn kmene a v neposlední řadě pomocí analýzy morfologických vlastností buněk dřeva. Důraz byl kladen na to, aby každá z těchto metod dokázala odhalit oslabeného (stresovaného) jedince ve fázi bez znatelných vizuálních symptomů.Společným cílem této metodiky a představených metod je, aby každá jednotlivá metoda byla dostatečně spolehlivá, rychlá a použitelná s eliminací faktoru subjektivity při hodnocení každého stromu. Cílem této metodiky je představení uceleného souboru metod měření ekofyziologické aktivity stromu a na základě těchto měření určit jeho zdravotní stav.Cílem této metodiky je nabídnout vlastníkům lesa, ale i orgánům státní správy lesů nástroje pro hodnocení zdravotního stavu stromu i celých komplexů lesa. Jednotlivé metodické postupy jsou nastaveny tak, aby je bylo možné efektivně využít v praxi a jejich interpretace byla jednoznačná. Novost metodiky je především založena na tom, že veškeré metody jsou založeny na přímém měření parametrů fyziologické aktivity jedince, což vylučuje jakoukoli míru subjektivity při hodnocení.
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
host ::
RSS.